Slovníček pojmů

Ofset a jeho místo v tiskárně

Ofsetový tisk je technika, při níž se barva nepřenáší přímo z tiskové formy na papír, ale přes mezičlánek, takzvaný ofsetový válec potažený pryžovou plachtou. Výsledkem je ostrý otisk i na mírně strukturovaných papírech, které by přímý kontakt s kovovou formou poškodily. V Řehoříku tisk používáme ofset hlavně pro větší náklady, zpravidla od pěti set kusů výše, protože příprova tiskových forem se časově vyplatí až od určitého množství.

Náš hlavní strojní park v Brně zahrnuje čtyřbarvový ofsetový stroj, na němž souběžně tiskneme azurovou, purpurovou, žlutou a černou barvu. Tato kombinace se označuje zkratkou CMYK a dohromady dokáže reprodukovat drtivou většinu barevného spektra, s nímž pracují grafici při přípravě tiskovin.

CMYK versus Pantone

Zatímco CMYK skládá výslednou barvu ze čtyř základních barev rastrováním drobných teček, systém Pantone funguje jinak. Jde o předem namíchanou barvu, která má přidělené číslo a přesně daný vzorník. Pantone 485 je například syté červené, Pantone 286 výrazné modré. Pokud klient potřebuje, aby logo na jeho vizitkách bylo vždy přesně stejné, bez ohledu na to, kdo a kde tiskne, Pantone je spolehlivější volba.

Přechod mezi systémy není bezbolestný. Převod Pantone barvy do CMYK hodnot vždy přináší určitou odchylku, a proto máme na pracovišti fyzické vzorníky, podle nichž se naše kolegyne Lenka Horáčková řídí při kontrole nátisků. Vizuální posouzení pod normovaným světlem je v tomto ohledu stále přesnější než jakýkoli softwarový převod.

Rastr a rozlišení tisku

Rastr je způsob, jakým se spojitý tón, třeba přechod nebe od světle modré k tmavomodré, rozloží do soustavy teček. Tečky se liší velikostí nebo hustotou a lidské oko je z normální vzdálenosti splývá do plynulého přechodu. Hustota rastru se udává v liniích na centimetr nebo v liniích na palec, anglicky LPI. Běžný novinový tisk pracuje s přibližně 34 liniemi na centimetr, kvalitní katalogový tisk pak se 60 a více.

S rastrem úzce souvisí rozlišení dodaných podkladů. Pro tisk je zpravidla nutných 300 DPI při výsledném formátu, přičemž DPI znamená počet obrazových bodů na palec. Obrázek stažený z webu mívá jen 72 DPI a při zvětšení na tiskový formát působí rozmazaně. Tohle je jedna z nejčastějších příčin, proč tisk nevypadá tak, jak klient čekal, a proto se na to ptáme vždy hned na začátku spolupráce.

Nátisk a kolorimetrická kontrola

Před samotným tiskem nákladu připravujeme nátisk. Jde o simulaci výsledné barvy na speciálním kalibrovaném zařízení, které přesně napodobuje chování ofsetové barvy na papíru. Nátisk slouží jako závazná barevná reference, kterou zákazník schválí svým podpisem. Teprve po tom spouštíme výrobu. Kolorimetrická kontrola pak měří odchylky pomocí spektrofotometru a výsledek zapisuje jako hodnoty Delta E. Čím nižší je Delta E, tím věrnější je shoda s referenčním nátiskem.

Dokončovací zpracování

Tisk sám o sobě je jen část cesty. Hotové archy procházejí dokončovacím zpracováním, které zahrnuje řezání, falcování, laminaci nebo vázání. Falcování je přeložení archu podle předem stanovené linie, ať už jednou pro jednoduché letáky, nebo vícekrát pro složité skládanky. Laminace pokrývá povrch tiskoviny tenkou fólií, buď lesklou, nebo matnou, a chrání ji před otěrem i vlhkostí.

Speciální povrchová úprava, o níž se v poslední době mluví čím dál víc, je parciální UV lak. Nanáší se pouze na vybrané části tiskoviny, například na logo nebo fotografii, a vytváří kontrastní lesklou plochu na jinak matném podkladu. Efekt je nenápadný, ale v ruce ho poznáte okamžitě. V Řehoříku tisk tuto úpravu nabízíme od roku 2019, kdy jsme pořídili potřebné vybavení.

Předtisková příprava a formáty souborů

Předtisková příprava, v oboru zkracovaná jako prepress, zahrnuje vše, co se děje mezi dodáním grafického návrhu a spuštěním stroje. Grafický soubor je nutné převést do PDF ve standardu PDF/X, což zaručuje, že barvy jsou definovány v CMYK, fonty jsou vloženy a ořezové značky jsou na správném místě. Náš kolega Martin Vejvoda se předtiskové přípravě věnuje od chvíle, kdy jsme v roce 2011 rozjeli digitální oddělení, a za tu dobu prošel jeho rukama nejeden soubor, který byl na první pohled hotový, ale při bližším pohledu skrýval chyby v přesahu, takzvaném spadávce.

Spadávka, anglicky bleed, je přesah grafiky za okraj výsledného formátu, zpravidla tři milimetry na každou stranu. Bez ní by po ořezu vznikl tenký bílý proužek podél okraje. Tohle pravidlo platí vždy, i pro jednoduché vizitky, a je jedním z prvních, na která upozorňujeme každého, kdo s námi začíná spolupracovat poprvé.

Vazby a jejich rozdíly

Brožury a knihy lze vázat několika způsoby a volba vazby závisí na počtu stran, účelu publikace a plánované životnosti. Vazba V1, známá jako lepená vazba, spojuje knižní blok hřbetem do lepené obálky. Je ekonomická a dobře vypadá, ale u silnějších svazků se může po čase rozvolnit. Vazba V2 používá sešití drátěnými sponkami a hodí se pro tenčí brožury do přibližně 64 stran. V4 je pevná knihařská vazba s kartonovou deskou, vhodná pro reprezentativní publikace, výroční zprávy nebo katalogy, u nichž záleží na trvanlivosti.

Pokud si nejste jisti, která vazba se hodí pro váš projekt, přijďte za námi do provozovny v Brně a ukážeme vám fyzické vzorky. Rozdíl mezi hmatatelným originálem a obrázkem na monitoru je v tomto případě zásadní.